SLOVA MOUDRÝCH - C.G.JUNG - ARCHETYPY A SYMBOLY: ŘEČ DUŠE

Carl Gustav Jung považoval symboly za reprezentace archetypů, což jsou kolektivní obrazy nebo vzorce chování, které se vyvinuly během vývoje lidského druhu. Symbolismus interpretoval ve výtvarném umění, například posvátné symboly, symboly kamenů a zvířat a symbol kruhu. Ve své teorii estetiky Jung popsal, že symboly vznikají v geometrických formách, u lidí, pololidí a dalších forem.

Přednáška je součástí INTEGRÁLNÍ CESTY, kde najdete nejen jógovou teorii, ale především praktické techniky a nástroje k práci s vědomím. https://www.paulus.yoga/integral

✅ Dát věci do pořádku a vytvořit stabilní základy.

✅ Mít zdravé emoce, cítění a vášeň. Být v souladu, ve flow.

✅ Získat zdravé sebevědomí, vůli a schopnost vše integrovat.

✅ Otevřít se harmonii, míru a lásce. Propojit a vyladit materiální a spirituální.

✅ Rozpustit ego a stát se cestovatelm po hvězdách.

✅ Zvýšit schopnost kreativně se vyjadřovat ve světě.

✅ Zvýšit schopnost imaginace, intuice, snění, vizualizace pozitivní budoucnosti.

✅ Rozšíření vědomí, dosažení osvícení, prožitek jednoty.

Obrazy použité ve videu byly namalovány C.G.Jungem. Najdete je například v Červené knize.

Švýcarský psychiatr Carl Jung (1875-1961) se zajímal o způsob, jakým symboly a běžné mýty prostupují naše myšlení na vědomé i podvědomé úrovni.

Jung zpočátku spolupracoval s kolegou psychoanalytikem Sigmundem Freudem, který ve svém díle Výklad snů z roku 1899 přikládal význam opakujícím se tématům a motivům v lidských snech a snažil se pochopit jejich význam pro psychiku subjektů a jejich duševní pohodu.

Jung a Freud se však později vydali odlišnými cestami, přičemž první z nich nesouhlasil s Freudovým důrazem na vliv biologických faktorů, jako je libido, na chování a osobnost.

Místo toho se Jung zabýval oblastmi mysli, které tvoří psychiku, a způsobem, jakým se vzájemně ovlivňují. Rozlišoval personu neboli obraz sebe sama, který prezentujeme světu, od našeho stínu, který může být tvořen skrytými úzkostmi a potlačenými myšlenkami. Jung si také všiml vztahu mezi naším osobním nevědomím, které obsahuje osobní vzpomínky a myšlenky jednotlivce, a kolektivním nevědomím, souborem vzpomínek a myšlenek, které jsou společné celému lidstvu. Společné koncepty, které Jung popsal jako archetypy, prostupují kolektivním nevědomím a objevují se jako témata a postavy v našich snech a vynořují se v naší kultuře - například v mýtech, knihách, filmech a obrazech.

Jung se domníval, že nejednotnost myšlenek v osobním podvědomí a vědomí může vytvářet vnitřní konflikty, které mohou vést k určitým osobnostním rysům nebo úzkostem. Takové vnitřní konflikty lze podle Junga vyřešit tím, že se potlačené myšlenky dostanou do vědomí a člověk se jim přizpůsobí (místo aby je zničil), čímž se vytvoří stav vnitřní harmonie, a to prostřednictvím procesu známého jako individuace.