Všechny meditace nevedou ke stejnému cíli. Podle našeho záměru bychom měli volit meditační techniku.
Ukázka z přednášky "Různé cíle, různé meditace", která je součástí ročního členství INTEGRÁLNÍ CESTA. Součástí je členství je množství našich on-line kurzů a balíčků a více než 200 lekcí. Dvakrát do měsíce se setkáváme při živém on-line setkání nad různými tématy a diskuzemi o probraných teoriích a praxích.
Za veškerou existencí se skrývá vrcholná realita, k níž můžeme získat přístup prostřednictvím svého hlubšího vědomí. Je to věčný a nekonečný základ všeho, co bylo, je nebo by mohlo být, tvořící základní podstatu všech věcí živých i neživých.
Je duše skrytá v nás, nebo jsme my skrytí v duši? Na to, kdo skutečně jsem za nánosy našich rolí a zkušeností, se snaží člověk přijít od nepaměti. Hledáme podstatu našeho bytí, prožívaných zkušeností, emocí a uvědomování. Pojďme se společně krátce podívat, jak na to nahlíží védská tradice a moderní analytický psychologie. Nutno říci, že C.G. Jung velmi zhusta čerpal právě z východních filozofií a přístupů pro své teorie.
V srdci každého člověka je touha po štěstí a naplnění. Někdy je tato touha dokonce silnější než pud sebezáchovy. Většína z nás prochází procesem jeho hledání tak, že se jej snaží nejprve nalézt v potěšení, bezpečí, komfortu, smyslových vjemech, dosažení pozice v zaměstnání a společnosti. Když některé nebo všechny tyto věci dosáhneme, tak přesto trvalého naplnění nedosáhneme. Vše jsou to pouze krátkodobé záblesky. Je to z důvodu, že se nám to stane normou a ještě k tomu začneme o to vše, čeho jsme dosáhli, mít strach.
V nosních membránách je 20x více samostatných nervových vláken než je v centrálním (cerebrospinálním) systému. Při vdechování stimuluje proud vzduchu v každé nosní dírce specifická autonomní nervová centra uvnitř sliznice, která ovlivňují procesy dýchání, krevního oběhu, trávení atd.
Struktury vědomí v životě jednotlivce a vývoje civilizací.
Podíváme se společně na to, zda lze současný dramatický světový vývoj posledních let dát do kontextu velkých přírodních cyklů. Je možné najít nějaký vzorec ve fázích vývoje civilizací nebo dokonce struktur vědomí lidstva, který by nám pomohl pochopit současný svět? Jak na takový rozvoj nahlížejí přírodní národy či dávno zaniklé civilizace či skryté kultury?
Tuto přednášku a diskuzi uděláme tentokrát otevřenou a zdarma pro všechny, kteří mají zájem se přidat. Celá série přednášek, on-line setkání z tohoto okruhu je běžně součástí pouze INTEGRÁLNÍ CESTY . Protože však cítíme, že tyto informace a diskuze mohou být prospěšné široké skupině zájemců, dáváme ji k dispozici zdarma.
Tento problém tíží mnoho žen, a každá si přeje jej vyřešit. V tomto příspěvku bych chtěla sdílet pohled ajurvédy, a nastínit její prostředky, které používá. Je nemožné a není to ani mým cílem vám zde napsat „dělejte toto a vše bude tak jak si přejete“. Prosím, přijměte tento příspěvek jako moudrost vědy o dlouhověkosti a alternativního přístupu k západnímu způsobu léčby.
Genéšovo velké břicho
Odkazuje na jeho nezměrný apetit, který může být ukojen v jistém slova smyslu pouze uctíváním, nikoli materiální hojností.
Příběh spojený s Kuberou nám o tom vypráví. Kubera stejně jako mnoho jiných bohatých lidí byl pyšný na svůj majetek a byl velice marnivý. Kubera přišel za Šivou na horu Kailaš, aby ho pozval na oběd a pochlubil se svým městem Alakapuri. Ten odmítl, ale nabídl, že místo něho může jít Ganéša. Šiva dopředu upozornil Kuberu na Ganéšův velký apetit. Kubera toho nedbal a pozval Ganéšu. Bohatě ho hostil, ale když snědl všechno jídlo a pokračoval i jezením dekorací a nábytkem, Kubera se vyděsil. Spěšně jel zpátky do Kailaše za Šivou s prosbou o radu. Šiva mu řekl, že problém se vyřeší, když s pokorou a láskou nabídne Ganéšovi hrst opečené rýže. A opravdu se tak stalo, Ganéša přijal hrst rýže a uklidnil se. Toto byla vzácná lekce nejen pro Kuberu, ale měla by být i pro nás. Materiální věci nevedou k uspokojení, pouze rozšiřují naše touhy. Stačí nám jednoduché jídlo a klid mysli, pokora a láska, které nás skutečně naplní.
Náš současný svět je virtuální a ztrácí svoje pevné spojení. Je to výzva dnešní doby – udržet se stabilní a uzemněný, protože svět bez stability nemá žádnou váhu. Roztříštěné myšlenky jsou projevem oddělení mysli a těla.
S Ganapatim se pojí číslo 21, které je podle Roberta Svobody součtem smyslových orgánů (5), orgánů akce (5), Maha Bhuttas (5), Tanmantras (5) a Manas (1).
Ganéša se za velmi krátkou dobu stal jedním z nepopulárnějších hinduistických bohů, a to o něm v Rig Védách byl napsán jen jeden jediný verš.
Všichni si ho spojují se sloní hlavou a tělem malého chlapce. Ganéša je moudrý, inteligentní a je patronem psaní. Takže kdokoli z vás, kdo by chtěl mít tyto kvality, je pro něj Ganéša tím pravým, koho by měl uctívat. Ale pozor! Velmi totiž záleží na tom, jakým způsobem ho uctíváte!
Ve Vedách Ganéša sám o sobě zmíněn není. Jsou zde jen zmínky odkazující na některé jeho atributy. V Rig Vedách jeden verš zmiňuje Ganapatiho – lorda Ganas. A tak je příhodné říct, že stejně jako Ganéšovi byla přidána k jeho tělu sloní hlava, k jeho postavě se v čase přidávají další puzzle již nějakých 1600 až 1500 let a my ho díky tomu známe v té podobě, v jaké si o něm dnes budete číst.
