V roce 1958, na vrcholu studené války, vyšla Jungova kniha o létajících talířích, tedy o UFO. Nenapsal ji fyzik, ale psycholog, a už to ukazuje, kam otázka míří. Nešlo o to, zda mimozemšťané existují, ale proč je celá civilizace začala vidět ve stejnou dobu. Táž otázka se vrací i dnes, protože se vrací i situace, ve které ten obraz vzniká, a zájem o UFO znovu sílí. Tento článek čte týž jev dvěma jazyky, hlubinnou psychologií a jógou, a ukazuje, že docházejí ke stejnému závěru o projekci, mandale a bytostném Já.