Centrálním tématem jógy je realizace transcendentální Reality. Tento aspekt jógy však nezní tak sexy pro naše materiální vnímání zaměřené na pevné a přitažlivé tělo. Téměř žádný praktikující jógy si není vědom jejího spirituálního rozměru. Přitom bez něj zůstává jóga pouze tou povrchní skořápkou bez smyslu.
U nás (obzvláště v Československu) je jóga ekvivalentem aerobiku či fitness. Proč tomu tak je? A přitom jsme tu měli tak úžasné a inspirativní učitele jako například jsou Fráňa Drtikol nebo manželé Míla a Eduard Tomášovi.
Symbolem jógy se stal stoj na hlavě.
Přitom ásány jsou pouze takovou skořápkou. Teprve pod povrchem jsou schovány skutečné poklady jógy jako je práce s vitální životní energií, koncentrace, zklidnění emocí, ovládnutí mysli a v neposlední řadě extáze či Samádhí.
Tradičním smyslem jógy vždy byla transformace člověka na té nejhlubší úrovni. Je dobré si připomenout tyto kořeny jógy směřující k překonání ego osobnosti.
Není jednoduché jógu definovat. V tom nejobecnějším významu slova jóga označuje spirituální proces či cestu Hinduismu, Džinismu a některých škol Buddhismu. Termín jóga tedy může označovat tyto tři velké světové tradice. Jóga je ekvivalentem křesťanského mysticismu, muslimského súfismu nebo židovské kabaly.
Slovo jóga je odvozené od juj, což znamená česky jho, jařmo sloužící ke spojení či zapřažení. To, co musíme zapřáhnout je naše pozornost, která obvykle přeskakuje z předmětu na předmět.
V nejranějších záznamech je jóga spojována s ritualismem období Véd, ve kterém byly vytvořeny jedny z nejvýznamnějších textů civilizace. Védská jóga obsahovala primárně technika zaměřené na mentální koncentraci, ovládnutí dechu, mantry a rituální uctívání. Sloužila tak k vyzívání, uctívání a sjednocení se s různými božstvy či archetypy nebo univerzálními principy.
Jóga pracuje jak s principem duality, tedy rozdělené úrovně vnímatelné reality a principem jednoty vnímané z vyšší univerzálního vědomí. Někdy v době Bhagavad Gita došlo ke snahám tyto dva pohledy integrovat. Některé směry jógy jsou více nábožensky zaměřené, zatímco některé jsou spíše filozofické. Například mnoho náboženských znaků má Bhakti jóga, která je cestou odevzdání se vyšší Realitě, zatímco Jnana jóga je cesta poznání a moudrosti vedoucí k transcendenci skrze filozofické dotazování a meditace.
Mnoho adeptů jógy ani netuší, že Patanjaliho jóga, ze které v podstatě vychází všechny moderní směry praktikované na západě, je ze své podstaty dualistická.
Hlavní tradice a větve jógy
Jóga se v oblasti dnešní Indie rozvíjela po dobu odhadovanou na nějakých 5.000 let. Má tři hlavní formy a to je Hinduistická, Buddhistická a Džinistická jóga. V těchto třech tradicích se rozvinuly různé formy jógy, ale především v té Hinduistické je mnoho významných větví:
- Raja jóga - královská jóga, také známá jako Patanjala jóga nebo klasická jóga
- Hatha jóga - cesta síly
- Karma jóga - cesta aktivity
- Jnana jóga - cesta moudrosti
- Bhakti jóga - cesta odevzdání a zbožnosti
- Mantra jóga - cesta vibrace či zvuku
- Tantra jóga - cesta kontinuity, která zahrnuje Kundalini jógu a Laya jógu
K čemu je jóga dobrá?
Jógu můžeme praktikovat z mnoha důvodů:
- dostat se do formy (fyzicky i mentálně)
- udržet si zdraví nebo si jej zlepšit
- zklidnit a vyrovnat nervový systém
- ztišit naši zaměstnanou mysl
- žít vědoměji a smysluplněji
Jóga byla tradičně po mnoho tisíce let cestou z utrpení (dukha) a cestou k osvobození (moksha, nirvána) a cestou k osvícení (bodhi). Dávní mistři jógy poznali, že v životě nemůžeme být nikdy úplně šťastní, pokud nenalezneme zdroj našeho štěstí za hranicemi utrpení a bolesti. Jakmile dojdeme osvícení, ani radost ani utrpení na nás nemá vliv. Zůstáváme svobodní. Jsme čisté vědomí a jsme v jednotě se zdrojem všeho bytí. Proto se v Hinduistické tradici nazývá sebe-realizací. Úplné bytostné já či naše duše je super-vědomá, nesmrtelná, vždy svobodná a blažená.
Ačkoliv původ jógy její tisíciletý vývoj probíhal na Indické půdě, jóga sebe považuje za tradici vytvořenou a dostupnou k prospěchu a osvobození celého lidstva. Její etické zásady jsou univerzální, její fyzické a mentální techniky jsou vytvořeny pro tělo a mysl běžných lidí, její cíl je esenciální touhou všech bytostí.
Máme již mnoho důkazů, že lidská mysl nebo psyché se velmi významně proměnila v období posledních 5.000 let. To, co nazýváme progresem či pokrokem, je v naší společnosti velmi zavádějící. Nestali jsme se morálnějšími či inteligentnějšími a rozhodně jsme se nestali moudřejšími. Sice jsme rozšířili znalosti o dosažitelném vesmíru, ale kvalitu našeho myšlení to nezměnilo. Myslitelé dávných dob se velmi dobře vyrovnají myslitelům současným. Ale všechna ta znalost, které jsme dosáhli, příliš nepřispěla k tomu, abychom byli svobodnější a šťastnější. Většina lidí je stále stejně nefunkční bez ohledu na technologie, a nebo možná právě i s jejich přispěním. Více znalostí nás přivedlo k ještě většímu zmatení. Ztratili jsme cestu k naprosto základním věcem jako je to, jak žít smysluplně a s naplněním. Naše životy jsou komplikovanější, více stresující a ničí naše zdraví.
Jóga nabízí odpovědi na fundamentální otázky lidské existence.
Kdo jsem?
Proč tu jsem?
Kam kráčím?
Co musím vykonat?
Jóga nám pomáhá znovu nalézt cestu k sobě a tím i ke světu. Jóga není pro slabochy, protože nabourává status quo a s ním všechny obecně přijímané pravdy o životě. Bourá všechny zdi, které nám zabraňují vidět zřetelně celý rozměr reality. Musíme proto vykořenit letargii, strach ze změn, předsudky, sebe-iluzi, jejichž souhrn se v józe nazývá avidjá. Celý smysl jógy je odstranit tuto ignoranci a dosáhnout osvícení.
Jóga proto oslovuje lidi na celém světě.
Chcete-li se ponořit do jóga (která není pouhou ásánou), začněte některým z našich úvodních on-line kurzů, nebo se rovnou přihlašte do INTEGRÁLNÍ CESTY.
#joga #yoga #drtikol #tomášovi #tantra #smysl #ciljogy #joganeniasana
Zdroje:
Georg Feuerstein
- Tantra: Tha Path of Extasy
- The Deeper Dimensions of Yoga
