Ganéša se za velmi krátkou dobu stal jedním z nepopulárnějších hinduistických bohů, a to o něm v Rig Védách byl napsán jen jeden jediný verš.
Všichni si ho spojují se sloní hlavou a tělem malého chlapce. Ganéša je moudrý, inteligentní a je patronem psaní. Takže kdokoli z vás, kdo by chtěl mít tyto kvality, je pro něj Ganéša tím pravým, koho by měl uctívat. Ale pozor! Velmi totiž záleží na tom, jakým způsobem ho uctíváte!
Ve Vedách Ganéša sám o sobě zmíněn není. Jsou zde jen zmínky odkazující na některé jeho atributy. V Rig Vedách jeden verš zmiňuje Ganapatiho – lorda Ganas. A tak je příhodné říct, že stejně jako Ganéšovi byla přidána k jeho tělu sloní hlava, k jeho postavě se v čase přidávají další puzzle již nějakých 1600 až 1500 let a my ho díky tomu známe v té podobě, v jaké si o něm dnes budete číst.
Za jeho popularitou bezpochyby stojí Adi Shankaracharya, indický filozof, který formuloval filozofickou školu advaita-védántu a popularizoval Panchayatana puja. A právě Panchayatana definuje a uctívá pět základních božstev – Šivu, Višnu, Devi, Surya a Ganéšu (podle R.Svobody, jiné zdroje uvadí Ishta Devata tj. osobního boha, kterým je např. Kartikeya nebo právě Ganéša). Tím, že Shankacharaya jmenoval Ganéšu jedním z pěti hlavních bohů, Ganapatiho popularita začala sílit. A jak rostla jeho sláva, vzniklo i speciální uctívání – Ganapatya Sampradaya.
Jeho největším a nejvěrnějším příznivcem v Indii byl Morya Gosavi z Maharaštry. Zdroje se neshodují na tom, kdy žil. Uvádí se období někdy před 700 až 400 lety. Morya Gosavi konal zázraky a legendy vypráví, že vrátil i zrak slepé dívce. Během života se mu několikráte zjevil Lord Ganéša a na jeho podmět mu začal stavěl svatyně a chrámy k jeho uctívání. Díky Morya Gosavi vznikly i s nejsvatější chrámy Aštavinayaka (soubor osmi chrámů k uctění Ganapatiho okolo města Pune).
PŘÍBĚHY O GANÉŠOVI
Zrození
Shiva a Parviti měli dvě děti. Kartikeya, který se prakticky zrodil jen ze Šíivi a Ganéšu, jehož stovořila Parviti s jen malou pomocí Šívi. O jeho zrození panuje hned několik více i méně známých příběhů.
Parviti se jednoho dne koupala v Binaras a poručila, aby voda po její koupeli byla vylita do Gangy. Právě v té době se v ní koupala bohyně se sloní hlavou. Ta koupelovou vodu Parviti vypila a okamžitě otěhotněla. Porodila dítě se čtyřma rukama a pěti sloními hlavami. Ganga si ji chtěla nechat jako svoje dítě, ale Šiva to nedovolil s tím, že to byla koupelová voda Parviti. Zbavil dítě čtyř hlav a páru rukou a vznikl Ganéš tak, jak ho známe dnes.
I v dalším příběhu se Parvati chystala ke koupeli a měla v úmyslu si ji pořádně užít a nechtěla být nikterak rušena. Jak se omývala, vzala špínu ze svého těla a spojila ji s kurkumovou pastou, vdechla do ní život a stvořila Ganéšu. Prohlásila ho za svého syna a poslala ho před dveře koupelny, s jasným příkazem, aby k ní nikoho nevpustil. Stvořen z elementu Země a majíc její kvality, okamžitě matku poslech a jal se svého úkolu. Za nějaký čas přišel Šíva, který chtěl mluvit s Parvati. Malý chlapec, kterého předtím nikdy neviděl, ho za žádnou cenu nechtěl pustit dovnitř. Po krátké při se Šíiva rozhodl nejdříve tnout, a pak pokládat otázky. Když to zjistila Parviti, chtěla hořkostí a bolem rozbít celý vesmír. Šíva přislíbil, že přivede malého chlapce zpět na svět.
A zde se příběh rozbíhá na několik různých vývojových větví. Ta nejznámější je, že Šíva poslal svoje přisluhovače, aby přivedli první zvíře, které bude ležet směrem na sever (v Indii sever označuje smrt. A živý tvor spící tímto směrem, ať vědomě či nevědomě, umírá). Tak se stalo, že prvním zvířetem byl slon. Jeho hlavu přinesli Šívovi, který ji nasadil na hlavu malého chlapce a oživil ho. Pojmenovali ho Ganapati, lordem všech ganas. (Gana znamená zámek, množství, číslo, kmen, řada, třída". Používá se rovněž k označení společnosti, shromáždění nebo sdružení mužů vytvořené za účelem dosažení téhož cíle. V hinduismu jsou Gaṇas Šivovými služebníky a žijí v Kailase. Šiva zvolil Ganéšu, aby se stal jejich lordem. Odtud tedy Ganéšův titul gaṇa-īśa nebo gaṇa-pati, „pán gaṇas".)
Jiný příběh vypráví o tom, že se Šívovi a Parviti narodil syn (zde nevíme nic o způsobu jeho zplození/stvoření). Sezvali všechna božstva a Parviti pozvala i Šani (Saturna), který dlouho odmítal přijít, vědom si, že je tím, kdo přináší potíže. Parviti ho však přesvědčila. Šani přišel a z velké vzdálenosti se na dítě jen podíval a dítěti praskla hlava. Parvati byla zdrcená. Jedna z verzí mluví o tom, že Višnu pohotově sedl na svého orla Garuda a našel malého slona, stále živého, ale ležícího směrem na sever. A zde se příběh slévá s předchozím. I zde mu uřízl hlavu a nasadil ji malému chlapci, kterého přivedl zpět k životu.
Další příběh vypráví, že Šiva omylem zabil syna rišího Kashyapy. Šiva jej sice přivedl zpět k životu, ale jeho otec i přesto proklel Šivu řka, že i jeho syn přijde o hlavu. Když se tak stalo, Šiva sťatou hlavu svého syna vyměnil za hlavu Airavaty (bílý slon boha Indry).
A náš poslední příběh o stvoření Ganéši je spojen s Gajasurou, který byl jedním z asurů (Asurové jsou opakem božstev a společně vyvažují rovnováhu vesmíru. Představují jeho temnou stánku vesmíru, devas tu bílou. Nenechte se zmást, Asurové nejsou démoni, jak se o nich často říká.). Gajasura měl formu slona (gaja = slon) a velmi a dlouhou dobu uctíval Šivu. Šiva se mu za to chtěl odměnit a požádal ho, ať vyřkne své přání. Gajasura se vyslovil, že by si přál, aby z jeho těla vystupoval neustále oheň, který by ho ochránil před kýmkoli, kdo by se k němu přiblížil. Gajasura dál pokračoval v uctívání Šivy a ten se mu opět po nějaké době chtěl odměnit. Dalším přáním tohoto asury bylo, aby Šíva žil v jeho břiše. Ten tedy začal žít v jeho těle. Po čase se Parvati začala starat, že Šiva už dlouhou dobu nebyl doma. Šla za Višnu a požádala ho o pomoc. Višnu v meditaci uzřel, že Šiva nyní žije v Gajasurově břiše. Rozhodl se předstoupit před Gajasuru v masce flétnisty. Nandi, Šivův věrný býk, ho doprovázel a cestou tančil, aby Višnův oděv cestujícího umělce vypadal věrohodně. Višnu a Nandi šli do Gajasurova příbytku, kde ho našli sedět pod stromem a vypadal velmi mírumilovně a šťastně, přestože z něj vycházel oheň. Když uviděl Nandi, přivítal Višnua a řekl mu, že by rád viděl představení tančícího býka. Vishnu a Nandi předvedli skvělý výkon a Gajasura byl nadšený a zeptal se Višnua, co by chtěl jako dar. Višnu neváhal a řekl: ‚Propusť Šivu, který žije ve tvém žaludku!‘ Gajasura pochopil, kým ve skutečnosti tento umělec je. Propustil Šivu a požádal oba – Šivu a Višnu o „dar“, za to, že Šivu osvobodil. Přál si, aby všichni uctívali jeho sloní hlavu, aby byl stále nablízku Šivovi. Proto má Šiva sloní kůži. A hlava Gajasury nahradila hlavu syna Šivi a Parviti. Je tedy z části asurou a částí bohem.
Ganéša a Kartikeya
Kartikeya, syn Šivi a podle některých šesti rišís, podle jiných je přímo stvořen z agni. V severní Indii lidé věří, že Kartikeya byl starší bratr Ganéši a v jižní Indii lidé věří, že byl mladším bratrem Ganéši. Je to nejznámější příběh bratrského soupeření. Tuto bratrskou soutěž zosnovali jejich rodiče a panují různé verze, o tom, co mělo být odměnou (kdo se dřív ožení, či kdo bude vůdcem nebeské armády). Oba chlapci měli obkroužit vesmír, a kdo z nich se vrátí rychleji, měl se stát vítězem. Kartikeya jel na svém pávovi a byl o poznání rychlejší než jeho tlustý bratr jedoucí na myši. Ganéš tím byl lehce otráven, a tak zastavil, zamyslel se a otočil se a jel zpět. Obkroužil kolem překvapených rodičů řka „pokud je vesmír manifestován externě, manifestuje se z mojí matky Parviti. Oba jste vesmírem sami o sobě. Potěšeni synovou moudrostí, vyhlásili jej rodiče vítězem.
Brahmacari nebo ženáč?
Jedni tvrdí, že Ganéša byl svobodným brahmacāri. A jiní jej spojují hned se třemi manželkami – s bohyní Buddhi, Siddhi a Riddhi, které jsou personifikovanými vlastnostmi intelektu, duchovní síly a prosperity.
Podle těch, kteří věří, že Ganéša byl ženatý, má i dva syny – Šubhu (někdy též nazývaný Kšema) a Lubhu, které zplodil s Riddhi (prosperita na materiální úrovni a se Siddhi (prosperita na duchovní úrovni, tj. nemateriální).
Existuje i verze, kdy je Ganéša spojen svazkem s bohyní kultury a umění Sarasvatí.
ODKAZY: