Můj pobyt ve tmě

Když to shrnu a podtrhnu. Za mě 100% pozitivní zkušenost a spokojenost!

A teď k jednotlivostem

Jak to začalo

S Danielem jsme o tmě mluvili několikrát. Zdálo se to jako sci-fy vhodné pro někoho úplně jiného než pro nás. Ale čím dál blíž se nám ta myšlenka líbila a stávala se vlastní.

Udělala jsem detailní průzkum. A když si zadáte tmu do google, najde vám v Česku přes 80 míst. Za mě, některé dost strašidelné a tma je jediná možnost, jak se tam někdo ubytuje. Ale tohle jsem nehledala. Chtěli jsme něco čistého v dobré dojezdové vzdálenosti a s někým, komu budeme moct dát důvěru.

Jako světlo ze tmy jsem rozklikla stránky www.tmouksobe.cz . Pěkné, čisté a jasné, že tohle je to naše místo! Napsala jsem a odpověď potvrdila první dojem. Domluvila jsem dva termíny, protože jsme se museli vystřídat v péči o děti. Daniel šel první a chtěl na sedm dní. Já jsem se cítila na pět. V první řadě jsem máma a nechtělo se mi být bez dětí a intuitivně jsem měla pocit, že to je můj počet ideální počet dní strávených ve tmě.

Nebylo úplně lehké se oprostit od zkušenosti Daniela, která kolem mě zněla celý měsíc před mým termínem.

Před tmou a ve tmě

Dva tři dny před nástupem tělo bylo tady, ale v hlavě se zcela mimo mojí vědomou kontrolu opona začala zatahovat. Daniel to měl úplně stejně.

Než nastala tma, Klementina se mnou strávila nějaký čas v místnosti, kterou jsem si pro pobyt vybrala. (Má totiž dva pokoje a každý z nich má vlastní předsíň (kam dostáváte jídlo a dáváte nádoby na nové, a kde necháte vzkaz, když něco potřebujete, toaletu, sprchu, postel a velký meditační vak.) Vysvětlila mi, jak bude pobyt probíhat, jak mi bude předávat jídlo a jak spolu budeme komunikovat, jak si mohu nastavit cirkulaci vzduchu a podlahové topení. Měla jsem i čas seznámit se s prostorem, abych se v něm lépe orientovala bez zraku.

A pak se Klementina rozloučila a zvenku zhasla.

V první chvíli jsem si uvědomila, jak mi je tma příjemná. Udělala jsem si režim (což bylo na dobrou Danielovu radu). Lehké protažení, pár ásan před pranayamou a meditací. Že by se mi chtělo nějak zvlášť cvičit a dělat hodinovou fyzickou praxi, zapomeňte! 15-20min. Ale čas v meditaci jsem si užívala a zůstávala v ní hodinu, dvě. Nepočítala jsem, měla jsem všechen čas, který jsem mohla mít.

Tohle mě bavilo moc. Uvědomíte si, že nikam nespěcháte, že za dvě hodiny budete tam, kde jste teď. A v mém plánu nebylo nic víc než pár ásan (cítila jsem, že potřebuji uvolnit spodní záda a že potřebuji zůstávat v určitých pozicích déle než obvykle), dechových technik, meditovat, jíst nebo sedět s nohama vzhůru a pozorovat mysl.

Někdo si prý do tmy bere bubínek, někdo tančí… to jsou tedy taky hezké možnosti, jak se dostat k sobě. Takže každý z nás ten čas naplní tím, co jemu je blízké.

Pití, jídlo a péče

Klementina mi dávala tři skleněné nádoby se studánkovou vodou (1,5l), bylinkovým čajem (1l) a 0,5l citrónové vody. Na tomhle složení a velikosti jsme se domluvily předem. Kdykoli jsme nádobu vypila, dala jsem ji za dveře a ona ji po chvilce doplnila. Vždy, když přinesla novou, zaťukala 2x a zmizela.

Jídlo mi připravovala jednou denně. Standart jsou tři vegetariánské nebo veganské misky. Opět ovlivněna Danielem, který tři dny nejedl, a tím, že několik týdnů jít poměrně málo neb mi sytost dodává kefír z tibetské houby, jsem se cítila statečně. Po prvním košíku se třemi miskami, jsem napsaným vzkazem požádala na další dva dny o dvě misky. Zpětně si říkám, že jsem měla zůstat u plné penze. Čtvrtý den jsem požádala o tři, protože jsem už měla hlad.

Faktem je, že někteří lidé pojí pobyt ve tmě s půstem, který opět, některým z nich prohloubí jejich prožitky.

Můj případ tohle není. Obecně špatně reaguji na vychýlení z nutričního standartu, a to jak fyzicky, tak spirituálně. Moje pita nemá dostatek paliva a váta mi uletí do oblak.

Někdo se Daniela ptal, jak to chodí ve tmě s mytím a s vylučováním. No chodí to ve tmě! Po prvním vyčůrání se to stane úplně normálním standardem Sprchový kout je vymyšlen bezpečně a jednoduše.

Tady musím a chci vyzdvihnout, že Klementina pobyt v každém ohledu domýšlí a stále vylepšuje. Sama do tmy chodí, takže její vlastní zkušenost ji pomáhá ladit detaily, aby temníčci (tak říká těm, kteří jsou u ní ve tmě) měli naprosté pohodlí.

Spirituální prožitky

Meditace jsou součástí mojí praxe. Ve tmě se mysl vodorovně stahovala, zmenšovala tím, jak nepřicházely impulzy zvenčí. V meditaci vnímám rozdíl v tom, že koncentruji a zaměřuji mysl, tj. jakoby vertikální vedení.

Dlouhý čas jsem strávila s mantrami. A i samotné bytí sama se sebou s vědomím, že nemusím nic a mohu jen být, mi otevíralo nepoznané obzory.

Myslím, že každý z nás, si ve tmě projde vlastní retrospektivou. Myslela jsem na to, kým jsem byla, když jsem byla malá, velmi mladá, kým jsem teď. Myslela jsem na energii, kterou jsem měla a mám nyní. V mládí jí vnímám jako ohnivou (asi není divu s tou pitou a „vrtulí u …“ jak mi jednou řekly moje kamarádky. Teď jako světelnou (přičítám to zklidnění, praxi, která samozřejmě ovlivňuje, i zrání). Možná to pro vás tak nevyzní, ale pro mě to bylo zásadní.

Jak se mi stáhl zrak, umocnil se čich a vjemy prostřednictvím kůže. Zase, zde prosím, berte v potaz, že díky ajurvédě jsem uvyklá těchto dvou využívat, takže jsem na ně nevědomě přenesla pozornost. Díky tomu jsem více méně měla přehled jak o čase, tak o počasí venku.

Úžasný byl čich. Neviděla jsem, co jím, ale jídlo jsem nejdřív ovoněla a snažila se rozpoznat jeho složení.

Ze tmy postupně začaly vystupovat obrazy. Neslyšela jsem hlas, se kterým bych mohla vést dialog (tak jak to měl Daniel). Ani jsem neviděla symboly, jak o nich mluvila ze svojí zkušenosti Klementina. A opět, každá zkušenost bude unikátní, jedinečná, jako je každý z nás.

Další věc, která byla famózní a nepíše se mi úplně lehce je, že v sobě umím kultivovat spokojenost a klid, ale málokdy cítím radost. Ve tmě mě moje odpočinutá mysl projektovala svět i můj vlastí život, že jsem cítila obrovskou radost a vděčnost za všechno, co mám a co mě obklopuje, co můžu a z plánů, které s Danielem máme. A tady nezměrná chuť do toho všeho.

Jeden aspekt, který jsem měla s Danielem společný byl, vyjevení vnitřního zvířete. Mým je ohnivá lvice, která je symbolem Durgy, (to mi řekl doma vlčák) a je jednou z hlavních tantrických bohyní.

Za tmou

Ve tmě jsem byla od nedělního dopoledne do čtvrtečního dopoledne. Rozhodla jsem ukončit pobyt dřív, protože se naplnilo to, co jsem měla (pro tentokrát) dostat. Původní plán se tedy více méně naplnil.

Daniel říkal, že dva dny „už neměl, co dělat“, ale že mu pomohly se stáhnout. Moje povaha a karma je jiná, když něco vyhodnotím jako naplněné, jdu dál. Chtěla jsem vidět přírodu, čmeláky, pohyb listů v korunách stromů.

Věci ze tmy mi stále ještě docházejí a zapadají jak puzzle do mého plného obrazu z této zkušenosti.

Věřím, že všem se nám hodí čas od času úplně zavřít dveře světlu, abychom mohli vidět. Možná ne na týden, ale najděte si svůj čas a zkuste (pokud nemáte klaustrofobii, nejste závislý na drogách, alkoholu a nemáte nemoc neslučitelnou s pobytem, nebo nejste právě gravidní).

S poděkováním a s láskou věnováno tmě, Klementině a Danielovi.

Kristýna