Pokud jste film ještě neviděli, tak ho vřele doporučuji. Připomenulo mi to dobu, kdy strach a bezpráví bylo všudypřítomné. Byl to svět, kdy neexistovala svoboda a odpovědnost... svět kde se vytratil rozum a láska. Pár hnusných bezcharakterních lidí bez svědomí může překlopit svět v absurdní divadlo. Ale vina je na těch, kteří svou neaktivitou a tichým souhlasem, dovolí aby se to stalo.
Včera jsme s Kristýnkou mrkli na film HAVEL. Kristýnka ví, že pro něj mám slabost a na rozdíl od mnohých jej považuji za nejlepšího prezidenta, kterého jsme měli. Moc bych si přál, aby někdo podobného kalibru, člověk co má rád lidi, byl opět v politice.
Současný svět se k tomu opět mílovými kroky přibližuje... a většina přihlíží. Mnoho lidí je pohodlných, nechce si dělat problémy, nebo prostě věří v systém a politiky, lékaře, autority... a rozum přitom zalehla lenost. Mnoho lidí to prostě popírá, protože je to pro ně naprosto nepochopitelné a za hranicí možného.
Při posledním on-line setkání v rámci naší INTEGRÁLNÍ CESTY, jsem dostal otázku, jak vnímám současný svět a situaci. Odpovídám, že se na to vždy dívám z několika úrovní. Na té nejvyšší je vše v pořádku a směřujeme k jednotě, prožití nových zkušeností, stoupáme k vyšší úrovni vědomí. Na té další vnímám vliv na sebe, svoji rodinu, přátele, společnost a proto musím vyjadřovat své postoje. Ikdyby všichni šli jedním směrem a já měl pochybnost, raději se otočím a půjdu sám. To, co si myslí většina (tak jak je nám prezentováno), není nutně to, co je správné a dobré. Možná budu za blázna, ale já nemohu jít proti svému svědomí. Krátkodobě je těžší cesta, ale na konec je to ta jediná možná.
Je to na nás, jaký svět si vybudujeme. Na každém z nás. I malý čin, drobný posun vlastního vnímání a vědomí, jednání v souladu se svým svědomím, svojí duší, je obrovsky důležitý... pro jednotlivce a pro celek.
Když pro nic jiného, tak pro naše děti. Ikdyby mé myšlenky, slova a činy nic velkého nezměnily... tak jsou příkladem pro naše děti.
"Naše svědomí musí dohnat náš rozum, jinak jsme ztraceni.“ ~ Václav Havel