A

AKTIVNÍ IMAGINACE Jungova metoda vědomého dialogu s vnitřními postavami nevědomí. Člověk vstupuje do kontaktu s vnitřní figurou a vede s ní skutečný rozhovor, ne jen fantazii. Ego zůstává přítomné a zodpovědné. → L6, L8; podrobně Johnson: Inner Work

ALCHYMIE (psychologická) Středověké alchymické operace jako symbolická mapa psychologické transformace. Calcinatio (spálení), Solutio (rozpuštění), Nigredo (černání), Albedo (bělení), Rubedo (zrůžovění) odpovídají fázím individuace. → L8; Edinger: Anatomy of the Psyche

AMPLIFIKACE Jungova metoda práce se sny a symboly. Každý obraz snu se rozšiřuje hledáním mytologických, kulturních a historických paralel. Místo přímého výkladu se symbol rozvíjí do plného rozsahu svého symbolického bohatství. → L3

ANIMA / ANIMUS Anima je ženský archetyp v mužské psychice: nositel emocí, vztahovosti a intuice. Animus je mužský archetyp v ženské psychice: nositel struktury, akce a logos. Oba fungují jako vnitřní protiváha vědomé orientace a jako most k hlubším vrstvám Self. → L7; Jung: Aion

ANIMOZITA Nekontrolovaná negativní projekce animu nebo animy na partnera nebo skupinu. Místo živého vztahu přichází kompulzivní kritika, rigidní názory nebo opakované konflikty. Signál, že animus nebo anima vyžaduje vědomou práci. → L7

ARCHETYP Vrozený vzorec psychické zkušenosti v kolektivním nevědomí: forma bez obsahu. Archetypy se neprojevují přímo, ale jako archetypové obrazy: v snech, mýtech, pohádkách, intenzivních emocích. Základní archetypy kurzu: Stín, Persona, Matka, Otec, Hrdina, Oběť, Anima/Animus, Self. → L1, L3; Jung: Archetypes and the Collective Unconscious

ARCHETYP MATKY Universální vzorec mateřského principu s pozitivním pólem (péče, výživa, bezpečí) a negativním pólem (pohlcení, závislost, bránění růstu). Biologická matka je osobní nositelkou tohoto universálního vzorce. → L3

ARCHETYP OTCE Universální vzorec otcovského principu s pozitivním pólem (struktura, vedení, iniciace) a negativním pólem (rigidita, tyranie, přílišná kritičnost). Zdroj psychologického zkoumání zejm. Luigi Zoja. → L3; Zoja: The Father

ASERTIVITA Komunikace, která respektuje sebe i druhého: ani pasivní, ani agresivní. Schopnost říct ne bez viny a ano bez strachu. V kontextu kurzu: přirozený výsledek práce s komplexem oběti a záchranáře. → L6

AVIDJĀ (avidyā) Sanskrt: nevědomost jako kořen utrpení. Ztotožnění se s tím, co nejsme (ego, role, tělo) místo s pravou přirozeností. Jungiánská paralela: projekce jako symptom avidjā, nevidění sebe sama v tom, co odsuzujeme u druhých. → L1, L10; Yoga Sūtra; Vedánta

B

BHAGAVADGÍTĀ Jedna ze základních textů indické filozofie: dialog Kršny a Ardžuny před bitvou. V kurzu klíčový zejm. pro karma-yógu (čin bez ulpění), svadharmu (vlastní zákon bytí) a téma vědomé služby. → L11

BINDU Sanskrt: bod, kapka, semeno. V tantře: nevyjevený potenciál. Koncentrační bod meditace. V kontextu zlatého stínu: semeno daru, které čeká na vyklíčení. → L9

BODHISATTVOVSKÝ ZÁVAZEK Mahájánový buddhismus: záměr nedosáhnout osvobození jen pro sebe, ale zůstat v existenci tak dlouho, dokud všechny bytosti nedosáhnou probuzení. Psychologická paralela: individuace, která se neobrátí ke světu, je nedokončená cesta. → L11

BHRĀMARĪ PRĀṆĀYĀMA Dechová technika využívající brumění při výdechu. Vibrace aktivují vagový nerv a přímou cestou zklidňují autonomní nervový systém. Základní nástroj regulace při práci s traumatickým materiálem. → L5

C

CANCEL CULTURE Psychologická interpretace: moderní digitální forma scapegoatingu. Kolektivní rituál symbolického vyloučení, který skupině dočasně poskytuje pocit morální čistoty. Stejná dynamika jako historické hony na čarodějnice, jiný jazyk. → L10

CESTA HRDINY (monomýtus) Campbellův model transformace: Odmítnutí výzvy → Přijetí výzvy → Překročení prahu → Zkoušky → Setkání s temnotou → Proměna → Návrat s darem. Psychologická mapa iniciace platná napříč kulturami. → L6; Campbell: The Hero with a Thousand Faces

CELISTVOST Jungův cíl individuace: ne dokonalost, ale schopnost nést protiklady vědomě. Stín nemizel, stal se vědomým. Rána nebyla vyléčena, stala se Chironem. Měřítkem není absence stínu, ale vědomý vztah k celku psychiky. → L12

CHIRON (zraněný léčitel) Mytologický kentaur: nesmrtelný bůh s nezahojitelnou ranou, největší léčitel starověku. Archetyp: hojení z místa vlastní bolesti. Rána není překážka daru, je jeho podmínkou a zdrojem specifické citlivosti. → L11

D

DAIMON Hillmanův pojem (inspirovaný řeckou filozofií): jedinečný vnitřní obraz, volání, s nímž každý přichází na svět. Není to talent v konvenčním smyslu. Je to specifický tvar bytosti, který se hlásí skrze fascinaci, závist, opakovaná témata a chronickou nespokojenost. → L9, L11; Hillman: The Soul's Code

DEFLACE Edingerův pojem: ego ztratí kontakt se Self. Prázdnota, deprese, pocit, že život nemá smysl, přestože vnějšek funguje. Protiklad inflace. Výsledek individuace, která se obrátila do sebe a nenašla výraz. → L8, L12

DESHA-KARMA Védská filozofie: karmické vzorce národa nebo území. Nevědomé kolektivní vzorce přecházející generacemi v rámci konkrétní kultury. Jungova paralela: kolektivní stín na úrovni národa. → L10

DHARMA / SVADHARMA Sanskrt: to, co drží nebo nese; přirozený zákon bytí. Svadharma je vlastní dharma jedince: přirozený zákon bytí tohoto konkrétního člověka. Bhagavadgítā: lepší je konat vlastní dharmu nedokonale, než cizí dokonale. → L11

E

EGO Jung: centrum vědomí. To, co o sobě víme. Organizátor každodenní identity a zkušenosti. Ego není celá osobnost: je to vědomá špička ledovce. V transformaci ego nemizí, mění roli z pána na vědomého spolupracovníka Self. → L1, L8

EKONOMIE UTRPENÍ Hollisův pojem: nevědomé vyhledávání bolesti jako potvrzení identity a jako způsob vyhnutí se zranitelnosti vědomého života. Utrpení jako investice do pocitu smysluplnosti nebo jako způsob kontroly vztahů. → L6

EMOCIONÁLNÍ KOMPLEX Jungův pojem: autonomní síla v psychice nabitá energií z nevědomí. Když je aktivován, jedná jako samostatná entita, která může přebírat řízení vědomí. Tři charakteristiky: autonomie, emocionální náboj, spouštěcí podnět. → L4; Jung: The Complexes and the Unconscious

EROS A LOGOS Protikladné principy psychiky: Eros je princip spojení, vztahu, kontextu, citovosti. Logos je princip rozlišení, struktury, jazyka, analýzy. Nejde o mužské a ženské: jde o dvě komplementární dimenze psychiky, které každý nese v různém poměru. → L7

EXISTENCIÁLNÍ FRUSTRACE Franklův pojem: utrpení z nenalezeného nebo nevyžitého smyslu. Symptom nevyžitého poslání. Projevuje se jako chronická nespokojenost bez vnějšího důvodu, pocit mechaničnosti vlastního jednání, úspěch, který nedává uspokojení. → L11; Frankl: Man's Search for Meaning

F

FREEZE (zamrznutí) Třetí obranná reakce nervového systému (vedle fight a flight). Imobilizace jako odpověď na přesilnou hrozbu. Při traumatu se může stát chronickým vzorcem: odtržení od těla, pocit nereálnosti, neschopnost jednat. → L5; van der Kolk: The Body Keeps the Score

G

GEBSER, JEAN Filozofický myslitel (1905–1973): autor mapy čtyř historických struktur vědomí: archaické, magické, mýtické a mentální. Každá struktura má svůj kolektivní stín. Integrální vědomí není negace předchozích, ale jejich vědomé zahrnutí. → L10; Gebser: The Ever-Present Origin

GENEALOGIE VZORCE Sledování původu opakujícího se vzorce přes generace: rodič, prarodič, rodinný systém. Vzorec není vždy osobní. Může být transgeneračně přenášen jako nevědomé dědictví, které čeká na vědomou integraci. → L3, L4

GRUPOVÉ MYŠLENÍ Jung: masové vědomí, v němž se individuum ztotožní se skupinou a skupinová identita přebírá roli vědomí. Osobní odpovědnost se přesouvá na skupinu. Podmínka kolektivního stínu. → L10

H

HIEROS GAMOS Řecky: posvátná svatba. Alchymický a jungiánský symbol: sjednocení protikladů, vnitřní spojení mužského a ženského principu. Ne jako kompromis nebo splynutí, ale jako vědomé napětí, z nějž vzniká nová kvalita. → L7

HRDINA (archetyp) Campbell: ten, kdo přijme výzvu, sestoupí do temnoty a vrátí se s darem. Psychologicky: ego, které je ochotno projít iniciací. Protiklad oběti: oběť výzvu odmítá, hrdina ji přijímá. → L6

I

INDIVIDUACE Jungův ústřední pojem: celoživotní proces vědomého vztahu ega k Self. Ne projekt s výsledkem: způsob pohybu životem. Nelze dokončit, lze jen prohloubit. Klíčová myšlenka: individuace není izolace, je to shromáždění světa v sobě. → L1, L8, L12

INDIVIDUACE JAKO KULTURNÍ ČIN Jung: vědomý člověk přestane být průtočným bodem kolektivní projekce. Integrace osobního stínu má kolektivní dosah: každý integrovaný komplex je o tolik menší přítěž pro sdílené psychické pole. → L10, L12

INFLACE (psychologická) Edinger: ego se ztotožní se Self. Věří, že je celek. Projevuje se jako duchovní hrdost, mesiášský komplex, nadřazenost vůči těm, kdo nepracují na sobě. Klasický vedlejší výsledek psychologické práce bez pokory. → L8, L12

INDROVA SÍŤ Avatamsaka Sútra (mahájánový buddhismus): obraz vesmíru jako nekonečné sítě, v jejíž každý uzel je drahokam, který odráží všechny ostatní. Vizuální vyjádření pratītyasamutpāda. Metafora celistvosti: každý bod je středem, nic neexistuje v izolaci. → L12

INTEGRACE STÍNU Vědomé přijímání a začleňování potlačených obsahů zpět do celku. Stín nemizel: stal se vědomým. Integrace neznamená schvalování nevědomých obsahů, ale vědomý vztah k nim, který zbavuje stín jeho absolutní moci. → L1–L12 (průběžně)

J

JÁDRO KOMPLEXU Centrální obraz nebo vzpomínka, kolem které se komplex formuje, nejčastěji z dětství. Všechny pozdější aktivace komplexu se vracejí k tomuto jádru, i když to vědomí nerozezná. → L4

JOHNSONOVA METODA PRÁCE SE SNY Čtyři kroky práce se snem podle Roberta Johnsona: asociace (volné asociace ke každému obrazu), amplifikace (kulturní a mytologické paralely), propojení s egem (co sen říká o aktuální situaci), rituální čin (malý fyzický akt jako odpověď snu). → L3; Johnson: Inner Work

K

KARMA-YÓGA Bhagavadgítā: cesta činu bez ulpění na výsledku. Niṣkāma-karma: maximální angažovanost v činu a absence ulpění na plodech. Jungova paralela: ego sloužící Self, ne ego jednající pro vlastní potvrzení. → L11

KLEŚA Pataňdžaliho Yoga Sūtra: pět zatemňujících sil psychiky: avidjā (nevědomost), asmitā (ztotožnění s egem), rāga (přilnutí), dveša (odpor), abhiniveša (lpění na životě). Paralela Jungových komplexů na úrovni védské filozofie. → L4

KOLEKTIVNÍ NEVĚDOMÍ Jung: vrstva psychiky sdílená celým lidským druhem. Obsahuje archetypy: vrozené vzorce zkušenosti nezávislé na osobní historii. Přístup k ní skrze sny, mýty, pohádky, intenzivní emoce, synchronicity. → L3

KOLEKTIVNÍ STÍN Souhrn toho, co skupina odmítla integrovat nebo přiznat jako součást sebe. Projevuje se jako scapegoating, ideologické šilhání, skupinová inflace nebo destruktivní chování zdůvodněné hodnotami. → L10; Hollis: Why Good People Do Bad Things

KOMPLEX (viz Emocionální komplex)

L

LÍLĀ Védský pojem: existence jako božská hra. Hráč hraje roli a zároveň ví, že hraje roli. Dvojitá perspektiva: plně uvnitř a přitom s nadhledem. Psychologická paralela: zralost, která umožňuje plnou přítomnost bez totální identifikace. → L12

LOGOTERAPIE Franklova psychoterapeutická metoda: primární lidská motivace je touha po smyslu, ne po slasti (Freud) ani po moci (Adler). Tři cesty ke smyslu: tvůrčí hodnoty (co dávám), zkušenostní hodnoty (co přijímám), postojové hodnoty (jak nesu nevyhnutelné utrpení). → L11; Frankl: Man's Search for Meaning

LUMINOZITA Jung: světelná stránka Self. Přirozená kapacita pro radost a přítomnost, která se uvolní, jakmile přestane být blokována nekontrolovaným stínem. Psychika funguje jako komunikující nádoba: čím vědoměji se nese temnota, tím více je dostupné světlo. → L12

M

MĀYĀ Védánta: iluze o povaze reality a vlastní identity. Žití cizího scénáře jako vlastního. Hollis: přijetí cizího scénáře místo vlastního je největší zrada psychiky. → L2, L11

MÉNĚCENNÁ FUNKCE Jung: nejméně rozvinutá ze čtyř psychologických funkcí (myšlení, cítění, vnímání, intuice). Nejsnáze projikuje a nejsilněji reaguje. Zároveň obsahuje největší nevědomý potenciál: jádro zlatého stínu orientace. → L11

MEMENTO MORI Latinský výraz: pamatuj na smrt. Vědomé uvědomění vlastní smrtelnosti jako psychologický nástroj: radikalizuje přítomnost, odhaluje, co je podstatné, a uvolňuje energii vázanou na nepodstatné. → L8

N

NADI SHODHANA Střídavé nosní dýchání: základní prāṇāyāma technika pro harmonizaci nervového systému a energetických kanálů. Vyvažuje aktivitu hemisférů a připravuje mysl pro meditaci. → L12 (jako součást denního rituálu)

NEVĚDOMÍ (osobní) Jung: vrstva psychiky pod vědomím obsahující vše, co bylo zapomenuto, potlačeno nebo nikdy plně uvědoměno. Na rozdíl od kolektivního nevědomí je osobní nevědomí tvořeno individuální historií. → L1

NIGREDO Alchymie: první fáze transformace, černání, rozklad. Surová látka musí být rozložena, než může být přetvořena. Psychologicky: fáze dezintegrace starých struktur, temná noc duše, krize středního věku. Podmínka znovuzrození. → L8

NIṢKĀMA-KARMA Sanskrt: karma bez touhy po plodech. Maximální angažovanost v činu a svoboda od potřeby kontrolovat výsledek. Johnson: dar s podmínkou je obchod. Vědomý dar je bez podmínek. → L11

NUMINÓZNÍ Rudolf Otto: zkušenost posvátného. Kombinace fascinace a hrůzy (mysterium tremendum et fascinans). V Jungově práci: intenzivní zkušenost spojena s archetypovým materiálem. Sny s numinózní kvalitou nesou zvláštní psychologický význam. → L3

O

OBĚŤ (archetyp) Psychologická dynamika, ne morální kategorie: trojúhelník Oběť–Záchranář–Pronásledovatel. Oběť popírá vlastní moc a přenáší odpovědnost na okolnosti. Vychází z komplexu bezmoci, ne ze slabosti. → L6

OKNO TOLERANCE Daniel Siegel: zóna nervového systému, v níž je člověk schopen zpracovávat i obtížné zkušenosti bez záplavy (hyperarousal) nebo zamrznutí (hypoarousal). Cílem traumatické práce je rozšíření tohoto okna. → L5

OSA EGA A SELF Edinger: dynamický vztah mezi egem (centrum vědomí) a Self (centrum celé psychiky). Tři stavy: inflace (ego = Self), deflace (ego ztratí kontakt), vědomá spolupráce (ego slouží Self). Celistvost je vědomá spolupráce, ne dosažený stav. → L8, L12

OSOBNÍ MÝTUS Jung, Campbell, Hollis: hlubší příběh, který každý žije pod povrchem životopisu. Buď ho zná, nebo ho žije nevědomě. Čtyři složky: rána, cesta, obrat, dar. Nevědomý mýtus řídí, vědomý mýtus nese. → L12

P

PÁROVÉ PROTIKLADY (pairs of opposites) Satyananda: základní meditativní práce s protichůdnými vjemy (těžkost/lehkost, teplo/chlad, bolest/radost, tma/světlo). Jungova paralela: schopnost nést protiklady bez nutnosti jeden z nich eliminovat je definicí celistvosti. → L12 (Yoga Nidra)

PERSONA Jung: sociální maska. Průměrnost přijatá kolektivem. Persona chrání a umožňuje fungování ve světě, ale ztotožnění s ní vede ke ztrátě kontaktu se skutečným já. Každá persona má svůj stín, který persona potlačuje. → L2

POLYVAGÁLNÍ TEORIE Stephen Porges: tři větve autonomního nervového systému: ventral vagus (klid, bezpečí, sociální zapojení), sympatikus (mobilizace, fight/flight), dorsal vagus (imobilizace, freeze). Základ pro pochopení tělesných reakcí na stres a trauma. → L5

PRATĪTYASAMUTPĀDA Buddhistická filozofie: vzájemné podmínění. Žádná věc neexistuje samostatně, každá existuje skrze vztah ke všem ostatním. Vizuální vyjádření: Indrova síť. → L12

PRĀṆĀYĀMA Jógové dechové techniky pracující s prāṇou, životní energií. V kurzu: Ujjāyī (oceánský dech, L1), Bhrāmarī (brumění, L5), Nadi Shodhana (střídavé dýchání, L12). Přímý prostředek regulace nervového systému. → L1, L5, L12

PROJEKCE Jung: přenos nevědomého obsahu na druhou osobu nebo skupinu. Vidíme venku to, co nevidíme uvnitř. Dvojí typ: projekce temného stínu (dráždění) a projekce zlatého stínu (fascinace a závist). Základní diagnostický nástroj práce se stínem. → L2

R

RÁNA A DAR Hillman, Johnson: vztah mezi místem zranění a místem daru. Rána není překážka daru: je jeho podmínkou. Chiron léčil z nezahojitelné rány. Specifičnost daru vychází ze specifičnosti toho, čím přesně tento člověk prošel. → L11, L12

RITUÁL (psychologický) Johnson: vědomá symbolická akce, která komunikuje s nevědomím způsobem, který intelektuální závěry neumí. Nevědomí rozumí gestům lépe než analýzám. Fyzický rituální čin zanechává stopu, která přetrvává za hranici vědomého záměru. → L1, L12; Johnson: Inner Work

S

SAṂSKĀRA Yoga Sūtra: mentální otisk, brázda v mysli. Opakované vzorce myšlení, emocí a jednání vytvářejí saṃskāry. Saṃskāry pak určují, kam vědomí automaticky putuje. Paralela Jungových komplexů. → L4

SANKALPA Sanskrt: záměr, transformační rozhodnutí. Krátká věta vyjadřující hluboký záměr. V Yoga Nidra: vkládá se v hypnagogickém stavu, kdy analytický odpor mysli je snížen. Kurz začal sankalpou v L1 a sankalpou uzavírá v L12. → L1, L12

SCAPEGOATING Psychologie skupin: přenos kolektivního stínu na vybraného nositele (jedince nebo skupinu), který je symbolicky nebo fyzicky vyloučen. Skupině to dočasně poskytuje pocit čistoty. Mechanismus identický napříč epochami a kulturami. → L10

SELF Jung: centrum celé psychiky, vědomé i nevědomé. Archetyp celistvosti. Na rozdíl od ega, které je centrem vědomí, Self zahrnuje vše. Komunikuje skrze sny, synchronicity, symptomy. Cíl individuace: vědomý vztah ega k Self. → L1, L8

SEVĀ Sanskrt: nezištná služba. Forma uctívání božského v každé bytosti. Podmínka sevā je přebytek, ne deficit: sevā z plnosti je přirozené přetékání. Sevā z prázdnoty přechází do záchranářství. → L11

SOMATICKÁ PAMĚŤ Van der Kolk: trauma žije v těle ve svalech, fasciích a nervovém systému. Verbální terapie samo nestačí. Léčení vyžaduje somatickou práci: dech, pohyb, tělesné vědomí. → L5

STÍN Jung: potlačené, zapomenuté nebo odmítnuté části osobnosti, světlé i temné. Vše, co bylo vloženo do pytle, protože to kolektiv, rodina nebo persona označila jako nepřijatelné. Stín není nepřítel: je to zlatý důl, který čeká na integraci. → L1–L12 (ústřední pojem celého kurzu)

SYNCHRONICITA Jung: smysluplná náhoda. Vnější událost, která se shoduje s vnitřním stavem způsobem, který nelze vysvětlit kauzalitou. Jeden ze způsobů, jakými Self komunikuje s egem. → L8

T

TRANSGENERAČNÍ PŘENOS Vzorce, trauma, nevyřešené obsahy přecházejí z rodičů na děti nevědomě: skrze způsob vazby, komunikaci, nemluvené příběhy rodiny. To, co jeden neintegroval, druhý zdědí jako svůj komplex nebo vzorec chování. → L3, L4

TRAUMA Van der Kolk: ne to, co se stalo, ale to, co zůstalo uvnitř nervového systému. Fyziologická dysregulace, která se projevuje jako hypervigilance, zamrznutí nebo disociace. Tělo drží to, co mysl nestihla zpracovat. → L5

TRIGGER Spouštěcí podnět, který aktivuje komplex nebo traumatickou paměť. Trigger sám není nebezpečný: je to brána ke komplexu. Vědomé rozpoznání triggeru je první krok k integraci. → L4, L5

U

UJJĀYĪ PRĀṆĀYĀMA Sanskrt: vítězný dech. Dýchání nosem se zúžením hrdla, které vytváří jemný oceánský zvuk. Přímo ovlivňuje parasympatický nervový systém. Základní technika kurzu, zavedená v L1. → L1

V

VĚDOMÁ PŘÍTOMNOST Hollis: zralý člověk se nestáhne ze světa, stáhne se z identifikace se světem. Třetí poloha mezi útěkem (spirituální bypass) a uvíznutím (ztotožnění s každou vlnou). Plně přítomen ve světě a přitom s vědomím, co je moje a co není. → L12

VNITŘNÍ DÍTĚ Zranitelná část psychiky, která nese rané zkušenosti, zejm. neintegrované potřeby a bolest z raného vývoje. Práce s vnitřním dítětem je přímou cestou k raným vrstvám komplexu. → L5

VŮLE KE SMYSLU Frankl: primární lidská motivace. Na rozdíl od Freudovy vůle ke slasti a Adlerovy vůle k moci je vůle ke smyslu hlubší a nezastupitelná. Smysl se nenachází analýzou, odhaluje se jednáním a přítomností. → L11

Y

YOGA NIDRA Satyananda: jógový spánek. Stav na hranici spánku a bdění (hypnagogický stav), v němž je vědomí přítomné a hluboké vrstvy psychiky jsou dostupnější. Prochází všemi pěti vrstvami existence. V kurzu: integrační meditace závěrečné lekce. → L12; Satyananda: Meditations from the Tantras

Z

ZÁCHRANÁŘ Psychologická dynamika: pomoc z deficitu, ne z plnosti. Záchranář potřebuje zachraňovaného, proto ho vědomě nebo nevědomě drží slabého. Protiklad vědomého služebníka, který pomáhá z přebytku. → L6

ZÁKON ANTIKRISTA Jung: v každém idealizovaném obrazu je ukryt jeho protiklad. Čím silnější morální nárok skupiny, tím silnější potlačený protipól a tím destruktivnější jeho nevědomé projevy. → L10

ZÁKON PŘELIVU Jung: nevyřešený osobní stín se přelévá do vztahů, rodin, komunit a kultur. Individuace není soukromý projekt: každý integrovaný kus stínu snižuje přítěž v sdíleném psychickém poli. → L10

ZLATÝ STÍN Jung, Bly: pozitivní, potlačené části osobnosti. Schopnosti, dary a kvality, které byly odmítnuty ne proto, že jsou špatné, ale proto, že byly příliš velké, příliš zvláštní nebo příliš viditelné. Závist a fascinace jsou jeho nejspolehlivějšími ukazateli. → L9

ZRANĚNÝ LÉČITEL (viz Chiron)