- Apr 16, 2025
Absence kreativity a nemoc: štítná žláza a reprodukce
- Paulus Yoga
- Védské tradice & mystika, Psychologie, věda & vědomí
- 0 comments
Naše tělo není pouhý stroj. Je to živá mapa, skrze kterou k nám mluví duše. V každém napětí, bolesti či onemocnění lze často najít hlubší zprávu: že jsme se odklonili od toho, kým ve skutečnosti jsme. A nejvýraznějšími oblastmi, kde se toto odpojení projevuje, jsou reprodukční orgány a oblast krku a hlasu.
Reprodukční centrum: Tvořivá energie v zajetí
Reprodukční systém není jen o plození potomků. V mnoha tradicích – od jógy přes čínskou medicínu až po jungovskou psychologii – je tato oblast spojena s emoční hloubkou, tvořivou silou, původní životní energií.
Když tuto energii nejsme schopni projevit tvořivě a smysluplně ve svém životě, začíná se obracet dovnitř. Uzamčená sexualita, frustrace, nenaplněná touha po spojení se světem i po spojení se sebou samým se může projevit:
gynekologickými záněty,
bolestmi zad v oblasti pánve,
poruchami menstruačního cyklu,
neplodností,
ztrátou libida,
stagnací, nespokojeností, pocitem že „něco důležitého chybí“.
Tato tělesná volání nelze chápat jen jako fyzický problém. Jsou to symbolická sdělení, že duše nemá prostor k projevu, že tvůrčí síla života zůstává neprožitá, že jsme odpojeni od smyslu.
Krk a hlas: Místo pravdy a projevu
Krční oblast a hlasový aparát souvisejí s naší schopností vyjádřit se, žít pravdivě, dát světu to, co je v nás jedinečné. Když dlouhodobě potlačujeme svůj hlas, nejsme slyšeni, nebo nenacházíme odvahu mluvit ze srdce, mohou se objevit:
problémy se štítnou žlázou (hypofunkce, hyperfunkce, autoimunitní záněty),
ztráta hlasu, knedlík v krku,
pocity dušnosti při komunikaci,
potíže se sebevyjádřením, stud, pasivita,
pocit, že „nemám co říct“, nebo že „mě nikdo neslyší“.
Viśuddha čakra v jógové tradici je centrem vyjádření dharmy – našeho vnitřního záměru. Když zde energie nemůže proudit, vzniká napětí, které se somatizuje.
Jung by řekl, že to, co nedostane hlas ve vědomí, se projeví skrze tělo. Nevyjádřený potenciál – ať už touha, nebo tvořivost – se stává stínem, který tlačí zevnitř.
Dvojí osa těla: od pudu k poslání
Reprodukční orgány a audiovokální systém jsou propojené víc, než si myslíme. V symbolické anatomii tvoří osu od tělesné touhy (svādhiṣṭhāna) až po vyjádření ducha (viśuddha). Tato osa je cestou transformace:
Pudová síla (tvořit, zakoušet, spojovat se) se může přetavit v duchovní sílu (vyjádřit pravdu, tvořit smysl, inspirovat druhé).
Když je tato osa zablokovaná, tělo stagnuje – a nemoc přichází jako volání po obnově pohybu a pravdivosti.
Mýtus, symbol a archetyp: Prométheus, Sarasvatí i Egypt
V mnoha mytologických systémech se objevuje propojení mezi spodními a horními centry těla – sexualita a hlas, tvoření a mluvení, tělo a duch.
Prométheus je přikován a každý den mu orel klove játra – orgán spojený se zpracováním hněvu, touhy a karmy. Játra dorůstají – jako symbol vnitřní regenerace a tvůrčí bolesti.
V egyptském mýtu bohyně Isis znovu skládá tělo Usirovo, ale nenachází jeho pohlaví – to sama tvoří a skrze něj počne Horuse. Sexualita je zde základem božského poslání.
Sarasvatí je hinduistická bohyně tvořivosti, jazyka a hudby. Její sídlo je právě v krku – v oblasti, kde se surová energie zespodu proměňuje v umění, slovo a smysl.
V židovské kabale je sefira Yesod (pudová energie) napojena na Da'at (vědomé poznání) – obě se zrcadlí skrze slovní vyjádření a schopnost tvořit realitu.
Tyto příběhy říkají totéž: není-li energie života transformována v energii smyslu, obrací se proti nám.
Různé systémy, stejná zpráva
Tento pohled nesdílí jen jóga. Čínská medicína spojuje sexualitu a hlas skrze elementy vody a kovu, ledvin a plic – životní sílu a ducha. Ajurvéda vidí v oblasti pánve sídlo karmy a v oblasti krku sídlo vnitřního záměru. Jungovská psychologie upozorňuje na tělo jako médium nevědomí, které somatizuje to, co jsme potlačili nebo nikdy nežili.
Moderní věda tento pohled začíná potvrzovat:
Neuroendokrinologie zkoumá, jak stres, frustrace a ztráta smyslu ovlivňují hormonální osy včetně štítné žlázy a pohlavních hormonů.
Psychoneuroimunologie ukazuje, jak duševní stav ovlivňuje imunitní odpověď.
Epigenetika naznačuje, že i naše nenaplněné vnitřní programy se propisují do genového výrazu.
Autoři jako Viktor Frankl, Gábor Maté či Bessel van der Kolk upozorňují, že ztráta smyslu a nemožnost tvořit jsou silnými spouštěči chronických i autoimunitních onemocnění.
Krutá pravda dneška?
Tisíce žen trpí bolestmi pánve, chronickými záněty nebo menstruačními poruchami.
Tisíce lidí (zejména žen) mají poruchy štítné žlázy – často nejasného původu.
Miliony lidí žijí bez pocitu naplnění, tvořivosti a smyslu.
To vše není náhoda. Tělo je mapou bolesti, kterou neumíme vyjádřit slovy.
Zpět k sobě: Tvořit je léčit
Léčení nezačíná vždy u lékaře. Někdy začíná otázkou:
Co jsem nikdy neprožil? Co jsem nikdy neřekl? Co jsem nikdy netvořil?
Uzdravení pánevní oblasti může začít tím, že se znovu spojíme se svou tvořivou silou – tancem, dotekem, tvořením, pravdivým prožitkem.
Uzdravení krční oblasti může začít tím, že začneme mluvit – i kdyby to bylo nejisté, chvějící se a tiché.
🔹 Když přestaneš tvořit, tělo začne bolet.
🔹 Když znovu tvoříš, tělo si vzpomene, čemu bylo stvořeno sloužit.
Závěrem
Tělo není problém. Tělo je zpráva. Touha není hřích – je to cesta. A nemoc není konec – je to pozvání vrátit se k sobě.
Tvoř. Prožívej. Vyjádři to, co v tobě žije. A tělo půjde s tebou.